Stál nejen u zrodu spolku, ale stal se i jeho stálým čestným členem. Sledoval s upřímným zájmem činnost spolku , posílal a obstarával mu jikry, poskytoval cenné rady a zajišťoval u tehdejší Zemské rady finanční dotace.

V čele tehdejšího spolku stál pětičlenný výbor v čele se starostou Eduardem Seykorou , náměstkem a pokladníkem Bohuslavem Wettem , jednatelem Aloisem Šedou a členy Dr. Švehlou aAntonínem Moravcem . Spolek měl 19 členů zakládajících , 80 řádných a jednoho člena čestného, kterým byl Dr. Frič.

Spolku se dařila zvláště chovatelská činnost. Provoz lososárny zbudované v roce 1881 s kapacitou 250 000 jiker byl senzací daleko široko.


Původní kostelecký splav, který byl svědkem tahu lososů.
















Dobová kresba neznámého autora z roku 1881, zachytila Zemskou stanici pro chov lososů vybudovanou v témž roce nad rybníčkem v Grundě. Stanice sloužila plných 21 let k odchovu plůdku lososovitých ryb a to až do roku 1902. V zápisech spolku jsou záznamy o návštěvách lososárny školní mládeží kosteleckých ško
















Ještě před oficiálním založením spolku, doslova na koleně odchovali kostelečtí z jiker od dr. Friče 14735 losůsků, které v dubnu 1880 vypustili u Potštejna do Divoké Orlice. V tehdejším časopise Vesmír byla otištěna reprodukce ak. malíře Hynka Lindauera, který tuto událost zachytil. Reprodukci kresby dostali členové spolku na první výroční schůzi jako pamětní list.